Eleonora
Stylový nádech historie
Apartmá Eleonora nese jméno ženy, jejíž osudy byly se štáblovickým zámkem silně spjaty.
Vybavení apartmá:
- celková plocha 57m²
- součástí pokoje je exkluzivní Zlatý snídaňový salónek
- manželská postel
- vlastní koupelna
- kávovar Nespresso
Příběh pokoje
Baronka Marie Eleonora pocházela z původně německého šlechtického rodu Gruttschreiberů, jenž na sklonku středověku přišel do Slezska.
Stala se manželkou Františka Karla Lescouranta de la Rochelle, leníka na Štáblovicích a Mikolajicích. Z jejich manželství vzešel syn František Karel Siegfried. Když v dubnu roku 1723 zemřel Eleonořin manžel František Karel, stala se poručnicí svého, tehdy teprve třináctiletého syna, a spravovala panství – v té době již velmi zadlužené. Zřejmě projevem její barokní zbožnosti byla péče o zámeckou kapli, kterou v roce 1723 vybavila oltářem, obrazy a sochami a také požádala olomouckého biskupa o udělení mešní licence.
Kardinál Schrattenbach udělil licenci pro konání mší v zámecké kapli v únoru 1724 na dobu 7 let a od té doby byla tato licence pravidelně obnovována až do poloviny 20. století. Baronka Eleonora zamřela čtyři roky po svém manželovi – dne 25. září 1727 sepsala svoji závěť a o tři dny později v Opavě zemřela. Štáblovice byly následně uděleny v léno jejímu synovi Františku Karlu Lescourantovi, jenž nechal štáblovický zámek rozšířit o dvě krátká boční křídla.
Zemřel bez mužských potomků jako poslední štáblovický leník z rodu Lescourantů v roce 1744.