Rotmberkové (nebo také Rottenbergové apod.) odvozovali svůj původ od Hanuše, jenž kolem poloviny 15. století držel manský statek Ketř (dnes Polsko). Později získali také statek Tlustomosty (dnes Polsko) a další statky na Opavsku – mj. Podvihov, Štáblovice, Mikolajice, Domoradovice aj. Kašpar Rotmberk z Ketře, vnuk stejnojmenného opavského zemského sudího, stavebník renesanční úpravy původní štáblovické tvrze a štáblovického renesančního kostela, zasedal po tři desetiletí na biskupském soudu v Kroměříži. Po Kašparově smrti roku 1608 byly Štáblovice uděleny v léno jeho synu Adamovi, jenž ovšem zemřel už následujícího roku a zanechal po sobě dva syny v batolecím věku. Štáblovice přijal ve chvíli své plnoletosti v léno starší ze synů Jindřich. Za účast na protihabsburském stavovském odboji mu bylo v roce 1627 štáblovické léno zkonfiskováno. Jeho potomci ale byli v roce 1709 povýšeni do starého panského stavu. Jindřichův bratr Kašpar držel Podvihov a Domoradovice a byl zemským sudím knížectví opavského. Česká větev rodu vymřela v polovině 18. století, další potomci Rotmberků z Ketře žili ještě ve 20. letech 19. století v Nise a Břehu (Polsko).

Erb: Ve stříbrném štítě červené trojvrší se stříbrnou růží uprostřed a nad ním ve stříbrném poli dvě červené růže