Páni z Kovalovic byli starým moravskoslezským rodem. Jeho příslušníci drželi od 2. poloviny 15. století až do počátku 16. století léno Štáblovice a Mikolajicemi, později pak např. Sosnovou, Velké Hoštice nebo Kylešovice.

Štáblovice byly pánům z Kovalovic uděleny v léno roku 1460. Štáblovickým leníkem se tehdy stal biskupský hofrychtéř (sudí manského soudu olomouckého biskupství) Tomáš z Kovalovic, po něm jeho syn Jiřík z Kovalovic a následně Jiříkův bratr Oneš z Kovalovic. Oneš byl také společensky významnou osobou – k roku 1493 je totiž uváděn jako dvořan krále Vladislava II. S pány z Kovalovic je spjata také stavba první tvrze ve Štáblovicích někdy kolem roku 1500. Zřejmě po její dostavbě, jako již reprezentativnějšího objektu čistě sídelní funkce, se páni z Kovalovic začali psát jako „Štáblovští z Kovalovic“ a pod tímto jménem se dále objevují v pramenech až do počátku 18. století.

Erb: V červeném štítu je stříbrná kohoutí hlava na krku se zlatou zbrojí, jazykem, hřebínkem a lalokem. V klenotu je zlaté, červené a stříbrné pštrosí péro. Přikrývadla jsou červeno-stříbrná.